Dětský tábor „Pod sopkou“: Pohořany u Olomouce

Výlet dětí z nedělní školy. Květen 2011

Po řádné přejímce dětí proti podpisům rodičů i vedoucího, kontrole bezinfekčnosti a utření slz po loučení s rodinami jsme se KONEČNĚ vydali autobusem směrem na Radíkov, s přestupem na Kopečku u Olomouce. Pod radíkovskou věží ale začalo pršet. Déšť nedéšť, dobrá nálada nechyběla.

  

 

 

 

Na horizontu se před našima očima objevil cíl páteční cesty – sopka Mount Poison“ (633 m.n.m) a „vysoptěný“ kopec Windy Hill (590 m.n.m) s naším tábořištěm.

 

 

 

Radíkovská věž daleko za námi. Rychlostí 3 km/hod. do kopce s větrem v zádech a v dešti jsme po 1,5 hod. došli do tábora na kopec „Větrňák“ naproti hoře „Jedová“. Utábořili jsme se v 580 m.n.m. Seznámili jsme se s Denním řádem.

 

 

 

Deštivou noc jsme prospali v 5 hvězdičkovém stanu s maximálně pohodlnou výbavou a několika ložnicemi. Po snídani a teplém čaji jsme se bez ohledu na vytrvalý déšť pustili do plánovaného programu.

 

 

 

  

 

Právě odstartoval „hon na medvěda“ – praskni míček a získej indicii pro další táborovou hru. Lovci byli nekompromisní, skolili oběť na zem. Po lovu…na čaj. A hlavně dát dohromady získané indicie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z indicií pomocí Morseovy abecedy jsme získali umístění útržků mapy, které jsme pak našli v okolí tábora. Nechybělo nic, mapa úspěšně sestavena! Pokračujeme!

Vyrážíme do přírodního parku Údolí Bystřice – cíl „Šifrovka“

Po cestě další disciplína – sběr smrkových šišek na čas. Vyhodnocení výkonů – všichni uspěli.

Vydali jsme se k „Šifrovce“ – břidlicovému dolu s nadějí, že vlezeme dovnitř! Po cestě jsme potkali asi 12 mloků skvrnitých – někteří je viděli poprvé v životě. Pro mloky nebylo kam šlápnout. Museli jsme hlídat, aby si je děti nenacpali do kapes ... prý dáreček pro maminky! (:-))

 

 

 „Šifrovka“ – původní břidlicový důl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Narazili jsme na nádherný potok. I když nebylo v potoce zlato, nepohrdli jsme černou břidlicí.

Déšť nedéšť, mokro nemokro. Další soutěž: „Jako slepý u špagátu“ A další akrobatické kousky, v gumákách a ještě na čas!

 Následovala zasloužená večeře v dešti. Špekáčky chutnaly jak nikdy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podvečerní hry – „Hádej na co myslím?“ a „Kdo pozná zvuk?“ a následovala pravá NOČNÍ HRA v lese na úpatí sopky !! Uáuá (:-(( Vedoucí měl opravdu radost, že se do rána všichni našli. (;-)) Vše je v naprostém pořádku ... podle plánu, pod kontrolou! Jaký údiv?

Hurá snídaně!!!...a ranní hygiena.(;-)) Jogurty nebo snad pravý „Pramen zdraví z Posázaví?“ Maminky, to koukáte!

 

 

 

 

 

 

 

 

A táborová Olympiáda odstartovala: Krabička zápalek na čas – jednou rukou. Házení kroužků na tyčku. Další disciplíny byly: zatloukání hřebíků kladivem do špalku a házení „drobečkem“- špalkem do dálky. Hod míčkem na cíl.

 

 

Startovní pozice: golfový míček na lžíci nesmí spadnout! Ani při chůzi v zatáčce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A taky něco praktického: „pilčický“ kurz pro mladé“ Každý úspěšně složil zkoušku „mladého pilčíka“… Někteří to mají přímo v genech. (:-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A vyčistit a sbalit noclehárnu. Závěrečné hodnocení olympiády a celého pobytu – diplom a dáreček: Petšopák a diplom za mimořádný počin, za největší poslušnost, za vyrovnané výkony, za vítězství v olympiádě, za houževnatost a vytrvalost.

 

 

Takže nakonec přes deštivý průběh a černou noc se dostavila krásná neděle a docela pohodový den.  Příště to zkusíme zase! Uvidíme, jestli se k nám přidají i nějaké další děti!!!

 

 

 

 

 

REPORTÁŽ Z ŔÍJNOVÉHO VÝLETU ČTĚTE ZDE:

BRADLO: skály, lana, karabiny!